Už jsem horší než ti sportovci, co stále dokola ohlašují svou poslední sezónu :-) Ono se mi to totiž znovu nevešlo! Ale přesto: tohle je poslední kapitola, následovat bude jen malý epilog.

Milé mé čtenářky (a oba čtenářové), pamatujete si ještě, kde jsme skončili? Myslím, že Lokiho už musí pěkně bolet za krkem, když tam tak dlouho strnule čeká ;-) Mám teď pevně naplánováno, že nejmíň týden budeme všichni tak moc zdraví, abych tenhle příběh konečně dopsala; je skutečně nepříjemné schytat přestávku zrovna před koncem. Navíc se mi tenhle díl nevešel do jednoho článku, takže není poslední, jak být měl a jak by i dějově přišlo vhod, ale předposlední - pardon! ;-) Ale teď už konečně...

Předposlední kapitola.

Víte, že tahle povídka měla mít původně tak tři, čtyři kapitoly?

Nakonec to byl Stark, kdo po dalších dvanácti hodinách, těch posledních dvanácti hodinách, které měli k dispozici, stále ještě potřeboval čas k dobru.

Lhostejnost tváří v tvář smrti je sama o sobě tím nejpůsobivějším gestem vzdoru.