Na dosah ruky - 31.

25. říjen 2013 | 22.07 |

Loki sedí v lochu, Thor je neklidný a Tony se pořád o něco snaží... zapomněli jsme na něco? ;-)

Anthony se zastavil před celou. Lůžko, stolek s několika odloženými knihami, křeslo... a Loki v nejvzdálenějším rohu na podlaze, opřený o stěnu, oči zavřené. Dávalo to smysl ve chvíli, kdy si člověk uvědomil, že - vzhledem k poloze ostatních cel - tohle bylo jediné malé místo, kde měl naprosté soukromí a nikdo další na něj neviděl. Ale i tak to bylo na první pohled trochu děsivé, jako každá připomínka toho, že i Lokiho síly mají své hranice; a jeho příčetnost.

Udělal další krok dopředu. Cela byla na mírně vyvýšeném stupni, na který už vystoupat nemohl. Ucítil slabý odpor, ačkoli od viditelné stěny byl ještě dobrý metr, jako by až sem dosahovalo jakési silové pole, tím pevnější, čím blíž se pokoušel dostat - až k naprosté neproniknutelnosti. On však nepřišel bojovat.

"Loki," zavolal tiše.

Loki prudce zdvihl hlavu. Ve tváři neměl nic, radost ani překvapení nebo hněv; jen se tiše díval, jako by spal s otevřenýma očima a teprve se pomalu vracel do skutečnosti. Tony si ho prohlížel, s obavami hledal známky strádání - ale nenacházel. Loki byl možná nepatrně pobledlejší a slabé stíny pod očima naznačovaly, že nenese své uvězní úplně snadno, ale vlastně byl stejný jako kdykoli dřív.

"Tak to je překvapivé," řekl nakonec, plynule vstal a přistoupil blíž. "Nevěřil jsem, že skutečně najdeš způsob, jak vstoupit do těchto míst."

"To zní, jako bys mi to přání strčil do hlavy? Nemusel jsi. Přišel bych tak jako tak."

"Nejspíš ne. Na to jsi moc čestný, Anthony. Věděl jsi přeci, že bych nechtěl, abys mne viděl takto." Loki rozpřáhl ruce. "Asgardský princ, po královském právu zavřený ve vězeňské cele, obklopený zločinci jako rovný mezi rovnými."

"Mmmm... ne, to nemyslím."

"Tedy neprávem? To jsi asi jediný na světě," ušklíbl se Loki.

"Ne rovný mezi rovnými," pousmál se Tony. Loki se trochu uvolnil a oplatil mu slabé pousmání. "Už víš, na jak dlouho to máš?"

"Asgarďané, to je národ válečníků," řekl Loki a v jeho hlase zaznělo pohrdání. "Pro takové není věznění jinou než provizorní volbou, a proto mi pobyt zde nebude dopřán na dlouho. Tuším už, jaký osud mi Ódin vyvolil." Jeho pohled zintenzivněl. "Chci zvýšit své šance, Anthony. Prvním krokem je to prokletí a tady mi můžeš pomoci. Uděláš to?"

"Však víš," řekl s lehce přehnanou dramatičností, "že bych pro tebe vycedil krev kdykoli."

"Upřímně doufám, že už nikdy nebudu muset pozřít nic takového, jako je vychladlá lidská krev v poháru od vína." Trochu se otřásl. "Bylo to příšernější než cokoli, co jsem kdy vpravil do úst, a to jsme se jednou na Demosu museli živit písečnými červy - když jsme tam s Thorem uvízli po nějaké jeho hrdinské akci.

"

"Ubohý Loki," řekl Tony, ale nebyla v tom špičkování skutečná verva; viděl příliš dobře, nakolik Loki svůj vlastní klid jenom předstírá. "Nevidět na tvém talíři pečenou kýtu, zapláču nad tvým kulinářským trápením. Pochybuji, že se sem dostanu podruhé. Počítáš s tím?"

"Ovšem," přikývl Loki. "Tvůj úkol bude nelehký, ale snadnější než dostat se do vězení. Vyhledej Astafala a požádej ho mým jménem o pomoc. To je důležité - mým jménem. Jenom já mu budu zavázán. Objasni mu charakter prokletí a předej postup, podle kterého mi vyrobí vše, co budu potřebovat. Jak dlouhou řadu znaků, které neznáš, dokážeš pojmout do své mysli?" Natáhl se mezi listiny poházené na stolku pro jakýsi ekvivalent tužky. "Zapamatuj si." Začal rychlými, jistými tahy črtat ve vzduchu znaky, které Tonymu vůbec nebyly povědomé. Nahodil svůj geniální mozek na vyšší obrátky. Každý znak chvíli zářil a potom vybledl. Řada byla dlouhá a po chvíli měl dojem, že začíná rozeznávat, co jsou písmena a co jsou čísla...

"Ještě jednou?" svěsil Loki konečně ruce.

"Nebylo to tak zlé," řekl Tony ležérně, "nemusíš. Bude Astafal dělat potíže?"

"Mohl by. Snaží se důsledně neúčastnit žádných asgardských rozepří a stát nezatížen spory, ale tohle už je příliš blízko neposlušnosti vůči Ódinovi... nabídni mu mým jménem skoro cokoli. Ne vše - ale skoro vše. Je to nesmírně důležité."

"Co přesně na tebe Ódin chystá?" zeptal se Tony obezřetně.

Loki se zvolna otočil. Ramena měl napjatá, a když pokládal tužku zpět na stůl a rovnal ji tam s přehnanou pečlivostí, scházela v těch pohybech jeho obvyklá lehkost. To mu nebylo podobné, ani takové váhání.

"Hrdinskou výpravu," řekl po chvíli. Zdvihl hlavu a ve tváři měl výraz tak tvrdý a cizí, že Tony pocítil skutečné obavy. "Úkol hodný králova syna. Pro větší slávu Asgardu... učiň, můj synu, co umíš nejlépe, a ověnčený slávou a mým odpuštěním se vrať." Ušklíbl se. "Jako bych stál o něčí odpuštění." Zlaté pole se nepatrně zachvělo. Loki musel být naštvanější, než dával najevo. A pár dní bez užívání magie opět způsobilo, že přetékala i při slabém podnětu. "Avšak ani já nestojím o zkázu Asgardu," dodal suše. "A tak samozřejmě splním jeho přání, protože je moudré. Samozřejmě! Nemohu jen čekat... tady. Čekat na milost vítěze, ať už jím bude kdokoli."

"Bude to nebezpečné," konstatoval Tony. Loki jen mávl rukou. "Je něco, co bych pro tebe mohl udělat?"

"Kéž by," usadil se Loki na zem do tureckého sedu, takže si nyní díky zvýšené podlaze cely hleděli z očí do očí. "Nesmírně rád bych dokončil své dílo a ty jsi asi jediný člověk, Anthony, který by to mohl dokázat. Pokud z nějakého důvodu setrváš na Asgardu, pokus se setrvat v mých komnatách."

Uvědomoval si Loki, že mu právě řekl, že se ze své mise patrně nevrátí živý?

"Možná se trochu zdržím," dodal Loki, když si uvědomil strnulost Tonyho tváře. "Byl bych raději, kdyby ses vrátil na Zemi - udělej to, pokud budeš moci, požádej o to a trvej na tom. Asgard pro tebe nebude bezpečný. Ale kdybys musel zůstat, pokus se proniknout mým oknem." Ztišil hlas a mimoděk se naklonili k sobě, kam až pole dovolilo. "Není to bez rizika, ale nemyslím, že to by tě zastavilo. Jsou věci, ze kterých mají strach i bohové," mluvil teď velice potichu, "nemluv o tom před nikým a nesvěřuj se snadno. Beztak je právě tohle pravý důvod, proč mne Ódin - "

"Tady je!" ozval se výkřik kdesi za zákrutem chodby za Tonyho zády. Loki se v mžiku přemístil do křesla, kde zaujal vznešenou nenucenou pozici, a Tony, vzpřímený a s výrazem upřímného překvapení ve tváři, se otočil vstříct strážným.

"Děje se něco, pánové?"

"Došlo k politováníhodnému omylu," řekl jeden z nich, zdvořile, ale neoblomně. "Musíme vás požádat, abyste opustil prostor věznice."

Tony se trochu zamračil, ale nesnažil se pokoušet osud. "Princi Loki," sklonil hlavu a Loki mu odpověděl stejně.

"Anthony."

Pak už nezbylo než se otočit a jít.

Všechno se v něm vzpíralo představě, že by tohle byla poslední slova, která si vyměnili. Chyběl mu prostor, ve kterém by se zabývali jen sami sebou. Ne že by si dovedl představit způsob, jakým to udělat, aniž by to nebylo nesmírně rozpačité a trapné. Také byla pravda, že by si tím asi jen vytvářel vlastní alibi, protože Friggina slova mu stále zněla v uších. Ale nedokázal to jen tak hodit za hlavu; ač byl spíše muž činu než planého žvanění, a bylo zcela jisté, že i Loki víc ocení praktickou pomoc než vzletné řeči, potřeboval pouto mezi nimi stvrdit slovy. Dobrá, definitivně to bylo o něm. Loki to nepotřeboval slyšet tolik, jako on vyslovit. Přesto však...

Strážní byli důslední a odvedli ho až do jeho apartmá. Undisa naštěstí celou dobu mlčela a nepromluvila, dokud se za nimi nezavřely dveře a Stark se s hlavou v dlaních nezhroutil do křesla.

"Domluvila jsem vám schůzku s léčitelem Astafalem na dnešní večer," řekla vesele. "Chcete nadiktovat ty znaky?"

"Pamatuji si je," odvětil Tony nesoustředěně. "Přijde sem?"

"Ano. Chce na vás ještě něco kontrolovat. Dle mého skenu jste však zcela zdráv."

"Tvá péče tě ctí, Undiso, ale nestrkej laskavě nos do věcí, do kterých ti nic není."

Undisa se uraženě odmlčela a on se mohl mořit tím, co to sakra mělo celé znamenat. Že by se po tom všem Ódin chtěl Lokiho zbavit? Trochu ubohý způsob... zdálo se to zbytečné a Ódina nedůstojné, ale...

Dveře se rozlétly. Tony zamračeně vzhlédl. Skutečně neměl na nikoho náladu.

"Anthony!" zahulákal Thor. "Jsi tu?" Za okamžik už padl do křesla naproti němu. Na stole se objevil pohár vína a Thor se pro něj s úšklebkem natáhl.

"Nikdy jsem neměl rád tyhle způsoby," řekl, "ale jsou chvíle, kdy na služebnictvo vážně nemám náladu, a v takových jsou Lokiho pokoje to nejlepší místo. Jak ses dostal do věznice?"

"Prostě jsem vešel," odsekl Tony. "Mám nohy, díky tvému bratrovi dokonce obě. Tak dlouho jsem dával jednu před druhou, až jsem s ním mohl prohodit pár slov."

"Řekl ti něco?" naklonil se k němu dychtivě Thor.

"V jakém smyslu?"

Thor práskl prázdným pohárem na stůl a vyskočil. Očividně neměl stání. "Otec něco chystá, něco, do čeho nevidím a o čem nemám znát podrobnosti," chrlil ze sebe, "což je skutečně tristní, když mám vést obranu! Je v tom namočený Loki, to tuším, ale oba mlčí jako hrob. Nelíbí se mi to."

Tony by sám ani nedokázal vyjádřit, jak moc se to nelíbí jemu.

"Otec ho možná vmanipuloval do nějaké šílenosti... skutečně se začínám bát o jeho život."

"Loki by se nenechal do ničeho vmanipulovat," oponoval Tony a velice si přál, aby ho někdo přesvědčil, že má pravdu.

"Na každého jsou nějaké páky," mávl Thor rukou. "Jsi tu ty, je tu Asgard... sice pochybuji, že by Otec využil tebe, ale... Anthony, nechal by se Loki přesvědčit, aby s tebou odešel na Zemi?"

"Jak bych ho asi já mohl přesvědčit?" rozhodil Tony rukama. "Přesvědčil jsem ho vůbec někdy o něčem? Vždycky si dělal, co chtěl, a mohl jsem si gratulovat, pokud jsme náhodou měli stejné cíle. V jednom jsme se s vaší paní matinkou shodli dokonale: jakmile Loki před sebou uvidí nějaký vyšší cíl, hodí mě přes palubu."

"Ale to přeci není tak, že by tě házel přes palubu," oponoval Thor nejistě. "Takový je běh světa, že válečníci vyráží za slávou a bojem a doma je čekají jejich..." Zarazil se.

"Jen to řekni," pousmál se Tony nebezpečně. "Řekni ženy."

"Jejich druzi," držel se Thor statečně. "Já ale nevěřím, že by do toho šel Loki dobrovolně. Nelíbí se mi to. Nejraději bych ho udržel stranou, až se tahle bouřka přežene. Nebojím se o jeho schopnosti v boji, i když má jiné způsoby než já. Umí si poradit. Ale tady se děje něco..." Podlaha mu pod nohama duněla, když zlostně dupal sem a tam. Tony si opět uvědomil, že Thor je ještě mládě... copak tohle je král? Trocha politikaření a je bezradný - zvlášť když ho to staví mezi otce a bratra a on chce být loajální k oběma.

"Thore, já se teď k Lokimu nedostanu. Zkus mu to navrhnout, já bych to jenom přivítal, protože... jak říkáš - nelíbí se mi to, protože tady se tahá za nitky způsobem, ze kterého nic dobrého nekouká. Loki není v dobrém rozpoložení na žádný úkol, natož náročný nebo nebezpečný. Je příliš zoufalý. Nejsem si ani úplně jistý, že už má svoji magii po těch excesech z poslední doby plně pod kontrolou."

"Srší?" přeptal se Thor s pochopením.

"No ano, asi ano." Tony rozhodil rukama, aby naznačil, co má na mysli. "Trochu se naštve a už to lítá."

"Jsme blízko jádra. Všichni mágové teď mají stejné potíže, zvlášť ti silní," odmávl to Thor, aniž by se namáhal cokoli vysvětlit. "To problém není. Jeho zoufalství ano. Nebylo by to poprvé... ani podruhé... co provedl něco nepředloženého. Sebezničujícího." Nepřestával neklidně pobíhat sem a tam. "Proč nemůže být trochu víc..." Náhle se trochu zoufale zasmál. "Ano, trochu víc Asgarďan? Více předvídatelný, vypočitatelný... a přesto ho mám takového rád. Anthony, máme radu a nemohu nechat své velitele dlouho čekat. Dej mi vědět, až něco vymyslíš."

"To už tady bylo," zavrčel Tony, zatímco Thor s vlajícím pláštěm vydusal ze dveří. "Co se asi očekává, že vymyslím v cizím světě, kde nikoho neznám, stojím v něm s prázdnýma rukama a který vůbec nefunguje správně?" zakřičel do prázdných zdí.

"Něco chytrého," pravila Undisa jízlivě a Tony nakopnul nejbližší křeslo.

- Pokračování -

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Na dosah ruky - 31. nerla 23. 10. 2013 - 11:21
RE: Na dosah ruky - 31. mandelinka 26. 10. 2013 - 09:34
RE: Na dosah ruky - 31. yota 26. 10. 2013 - 21:07
RE: Na dosah ruky - 31. maggi 26. 10. 2013 - 22:32
RE: Na dosah ruky - 31. loki 26. 10. 2013 - 22:58
RE: Na dosah ruky - 31. maggi 27. 10. 2013 - 19:46
RE: Na dosah ruky - 31. tenullka 27. 10. 2013 - 23:04
RE: Na dosah ruky - 31. ali nasweter 28. 10. 2013 - 14:39
RE(2x): Na dosah ruky - 31. misao deino 28. 10. 2013 - 20:46
RE: Na dosah ruky - 31. alcazar 28. 10. 2013 - 19:03
RE: Na dosah ruky - 31. loki 28. 10. 2013 - 21:48
RE(2x): Na dosah ruky - 31. misao deino 29. 10. 2013 - 11:38
RE: Na dosah ruky - 31. lochneska 29. 10. 2013 - 15:36
RE: Na dosah ruky - 31. loki 29. 10. 2013 - 21:15
RE: Na dosah ruky - 31. nagadir 30. 10. 2013 - 03:21
RE: Na dosah ruky - 31. loki 30. 10. 2013 - 18:42