Na dosah ruky II. - jedenáct

5. leden 2015 | 00.00 |

Když už stejně všichni víme, že jsou pod jednou střechou... ;-)
Rozdělení textu na kapitoly neklaplo úplně optimálně, tak dnes trochu stručněji; ale slibuju, že o to dřív vydám další kapitolu. A ozvěte se taky v komentářích, kdo si chodíte počíst, ať vím, že neskládám slova do vzduchoprázdna. :-)

Nakonec zapracoval časový posun: Tony byl nastavený na odpolední svačinu, zatímco zbytek komplexu včetně Bruce měli dávno po půlnoci. Nebylo proto divu, že usnul v křesle, i s rozsvícenou zářivkou nad hlavou a vším tím rachotem okolo. Tony se utrhl od vlastního monitoru, aby mu pro jistotu sundal ruce z klávesnice, se vší kolegiální ohleduplností mírně pozhasínal, uložil rozdělanou práci a dokonce mu našel pod stolem složenou přikrývku, což podezřele nahrávalo Clintově výhružce, že se pro ně s vlastní ubikací ani nepočítá.

Pak se vrátil zpátky ke svým monitorům. Na jednom z nich poskakovaly sloupce čísel a výsledky analýz, všech, které se daly na přistávacím modulu mimozemšťanů provést bez přímého kontaktu. Dobrá polovina za nich svítila ohavným odstínem oranžové určené pro kvalifikované odhady a zbytek, jak Tony viděl i bez listování patřičnými tabulkami, nebyl tak úplně ve vzájemném souladu.

Na druhém si nechal puštěný přímý přenos z haly, uprostřed které stála nádrž s mimozemšťanem. Už lépe chápal, proč Clint mluvil zrovna o slonech, když ji popisoval. Měla oválný půdorys, čtyři podpěrné traverzy připomínaly nohy, filtrační hadice s trochou fantazie chobot a reproduktor byl umístěný tak vhodně, že se dal vydávat za ucho. Uvnitř se mlelo cosi, co se opravdu jinak než jako břečka popsat nedalo. Občasný narudlý záblesk z nitra nádrže pak celé scenérii dodával patřičně pekelný nádech. V hale byl momentálně klid, tu a tam prošel leda zakuklený chlap z ochranky. Na to, kolik dalo práce si tenhle pohled zařídit, to byla otravná nuda. Tonyho kouzelná brašnička kromě udělátek schopných napíchnout kamery ale obsahovala víc věcí, a tak doufal, že se mu brzy stáhne dost dat pro zábavu na celé dny.

Klaply dveře; Tony jediným drobným pohybem změnil scénu na obrazovce na něco nezajímavého a teprve potom zdvihl hlavu. Stál tam Loki, z ramen mu splýval asgardský plášť a na rtech pohrával slabý ironický úsměv. Byl to celý on tím nejsprávnějším způsobem, od posledního vzorně poskládaného vlásku po špičky dokonale čistých kožených bot. Jako vždy vypadal tak nějak příliš vysoký na běžně dimenzovaný prostor, a Tony stále častěji musel při pohledu na něj myslet na moc, se kterou se v Asgardu setkával u Astafala či Ódina... ale Asgard byl daleko, teď mu takové myšlenky jen letmo prolétly hlavou a jejich místo zabrala docela obyčejná a nekomplikovaná radost. Tony vyskočil z křesla a zjistil, že se mu rty samovolně roztahují do širokého úsměvu.

"Loki," zavolal tiše a zasmál se. "Jak jsi věděl...?"

Loki se tváří v tvář takovému přivítání trochu uvolnil a jeho pohled zjemněl. "Věděl jsem, že jsi tu, už když jsi se blížil na palubě letadla. Cítím tvou přítomnost. Vnímám ji," dotkl se hřbetem ruky čela. "To přeci víš."

"Nenapadlo mě to brát takhle doslova." Krok před ním trochu zaváhal. "Jsi tu doopravdy?" ujistil se.

"Ano."

To stačilo – objal ho, mělo to být jen krátké, přátelské gesto, ale Loki ho opětoval s takovou nesmírnou potřebou, že zůstali pevně přitisknutí jeden ke druhému a jen tiše naslouchali úderům srdce, víc než jen krátkou chvíli.

"Nepřiběhne najednou ochranka, nebo tak něco?" zamumlal Tony.

"Ne," zavrtěl Loki mírně hlavou. "Iluze mého spícího těla jim prozatím vystačí. Je pro mě snadné chodit neviděný."

Ovšem, jak jinak, Loki v plné formě a se vší svou magií je zvláštní živočišný druh s vlastními pravidly. Tony se trochu odtáhl a s úsměvem mu pohlédl do tváře. "Nejsem tu úplně v pozici, kdy bych se mohl hádat, zda mě za tebou pustí," řekl. "Clint mě sem tak trochu propašoval v rámci vědecké sekce s neustálým ujišťováním, že nezpůsobím mezinárodní konflikt. Skoro na kolenou mě prosil, abych zůstal stranou. Jako by politika byla z desetiny tak zajímavá jako tohle," ukázal hlavou ke svým výpočtům.

"Takže?"

"Takže jsem rád, že jsi přišel. O co tu jde, Loki? Hrozí ti nebezpečí?"

Místo Lokiho slov se v odpověď ozvalo zapípání z počítače a na pozadí vybuchujícího ohňostroje na obrazovku vyskočil jakýsi souhrn. Tony se jen nerad vrátil ke klávesnici, aby zkontroloval a potvrdil průběh procesu. "Ale tohle je zajímavé," řekl překvapně. "Ty červené záblesky z nitra nádrže - víš, co myslím?"

"Ano."

"Nebral jsem to vážně, jsou opravdu krátké a vypadaly náhodně, ale zjevně jde o skenovací paprsek. Fíha. Hmm, to záření určitě není v téhle intenzitě zdraví škodlivé... copak to asi dělá? Vydrž, jen odešlu požadavek na další fázi analýzy - ať mi to tu zatím běží... pampalá... enter."

Narovnal se a tím skoro vrazil do Lokiho, který popošel za ním a nahlížel mu přes rameno do monitoru. 

"Co o nich víš?" zeptal se Loki.

"To bych se měl zeptat já tebe," odvětil Tony, ale nezdálo se, že by se Loki chystal k odborné přednášce. "Já kromě čerstvého zjištění, že si nás osahávají - skoro nic." Zamračil se. "Prý jednají přátelsky. Je to tak?"

"Snad, zatím. Už ne dlouho."

Mluvili jen tlumeně, aby nevzbudili Bruce, ale Tony dost spoléhal na to, že s těmi úžasnými kruhy pod očima, co si tu vypěstoval, už musel být pořádně vyřízený. Postrčil Lokiho na opačnou stranu laboratoře; kromě kousku prostoru k dobru tam stála nevelká pohovka, jediná úlitba neformálnímu pohodlí, jakou tu zatím zahlédl. Nafukovací, jak zjistil vzápětí. Ale vešli se tam spolu docela dobře a mohli hovořit s hlavami u sebe, polohlasně.

"A čekají přesně na co?"

"Midgard je součástí devíti světů Yggradsilu. To znamená, že patří mému otci a je pod jeho ochranou." To Tony raději nechal bez komentáře. "Proto jedna z prvních věcí, kterou odřízli, byl Duhový most. Cesta na Asgard a z něj je uzavřená – nikdo nepřijde na pomoc." Loki se krátce odmlčel. "Bohužel musím mému nikoli-otci přiznat ke cti, že patrně vytušil, k čemu se schyluje, nebo pocítil nerovnováhu v míze Yggradsilu, a pokusil se mě v poslední chvíli dostat ze Země pryč. Byl však příliš tajnůstkářský a tak ti, kteří se mi snažili pomoci zůstat na Zemi a udržet mě stranou jeho vlivu, se stali mou zhoubou."

"Je to tak zlé?" vypravil ze sebe Tony mimoděk. Ani za mák se mu nelíbilo, jak vážně Loki vypadá.

"To poznáme, až dokončí celkovou blokádu, a začnou skutečné rozhovory. Dle mého to nebude trvat déle než jeden či dva dny."

"To budu asi potřebovat polopatičtěji."

"Duhový most není jediná cesta mezi hvězdami. Existuje jich celá řada, i když midgarďané je nevyužívají a většinou ani netuší nic o jejich existenci. Jsou tu cesty Strážců, kteří by nepochybně přispěchali na pomoc, vždyť jeden z nich dokonce z Midgardu pochází. Jsou tu červí díry. Je tu možnost makrokinetického akustického propojení hypersonickou supravlnou – ani nevím, jestli ho využíváte..."

"Nemyslím."

"Všechny tyto komunikační kanály uzavřou. Nebude jak zavolat o pomoc, nebude čím s pomocí přispěchat – nikdo si ničeho nevšimne, dokud nebude pozdě. Dávají přednost tomu, aby mohli pracovat v klidu."

"Je to jediná loď. Poradíme si."

"Jsou dvě," opravil ho Loki. "Vždycky bývají. Schovávají se ve vhodných rozestupech kolem Midgardu tak, aby mohly optimálně spolupracovat na blokádě."

"Uf. Nejsem si moc jistý, co si o tom myslet."

"Ale to je lhostejné, neporadili byste si ani s tou jedinou lodí. Teď nezbývá než čekat, až vyjdou na světlo se svými požadavky."

"Ty s nimi prý ale mluvit nechceš."

Loki netrpělivě potřásl hlavou. "Zopakuji to i tobě - ještě nepřišel čas. Měli byste být vděční za každý nový den, ne podupávat s netrpělivostí za zavřenými dveřmi!"

"Ale oni přeci vedou rozhovory -"

"Ano, sezvali sem zástupce mnoha zemí, ale já vůbec nevím proč. Určitě ne proto, že by cítili potřebu je ujišťovat o svých přátelských úmyslech."

Kdyby vedle sebe neseděli tak blízko a nedotýkali se jeden druhého, Tony by si neměl šanci všimnout toho, jak se Loki náhle začal chvět. Takhle to ale cítil zřetelně, a přímo jasnozřivě cítil sílící neochotu k dalším řečem. Ne, Lokiho nemělo smysl se dnes na cokoli ptát. Nepřišel mluvit, nechtěl nic vysvětlovat, těch pár drobků informací upustil jen neochotně a jako úlitbu. Alibi pro skutečný důvod své přítomnosti, o kterém by ale nebyl ochotný mluvit, a nejspíš ani přemýšlet, ani jeden z nich.

"Tušíš víc, než říkáš," zašeptal Tony.

"Stále ještě je tu naděje, že nebudou chtít víc, než dokážete dát."

Tony se nadechl k rozhořčené otázce, vůči takovým náznakům bylo snadné zapomenout na pár vteřin staré odhodlání být Lokimu k mání tak, jak potřebuje, a nelámat z něj odpovědi. Ale Loki už nechtěl říct nic víc; ne slovy. Přejel Tonymu dlaní po tváři a natočil si ji k sobě, sklonil se k polibku, potřebný po doteku i dechu. Nebyla v tom vášeň ani spalující touha, spíše jakési poklidné, odevzdané souznění, nesmírně intimní; a bolelo to, kdesi uvnitř, hořkosladká tíseň svírající srdce. Tu přišel sdílet, ne slova...

"Musím jít," zašeptal Loki po nějaké nekonečně dlouhé době. "Mám mnoho strážců a nechci, aby se dozvěděli, jak snadno se jim mohu ztratit z očí."

"Zase se ukaž," přiměl se Tony k pousmání. "Když tak hodím Bannerovi něco do pití."

Odpovědělo mu krátké zablýsknutí úsměvu v šeru; a pak byl Loki pryč a zůstalo jen nové nekonečno nezodpovězených otázek.



 

- Pokračování -



 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Na dosah ruky II. - jedenáct sitara 05. 01. 2015 - 01:03
RE: Na dosah ruky II. - jedenáct alienor 05. 01. 2015 - 13:25
RE: Na dosah ruky II. - jedenáct eithne 05. 01. 2015 - 19:17
RE: Na dosah ruky II. - jedenáct catrina 05. 01. 2015 - 20:11
RE: Na dosah ruky II. - jedenáct loki 05. 01. 2015 - 23:24
RE: Na dosah ruky II. - jedenáct romca 06. 01. 2015 - 15:37
RE: Na dosah ruky II. - jedenáct lumonafox 06. 01. 2015 - 17:18
RE: Na dosah ruky II. - jedenáct steeeva 06. 01. 2015 - 17:32
RE: Na dosah ruky II. - jedenáct loki 06. 01. 2015 - 18:52
RE: Na dosah ruky II. - jedenáct mandelinka 07. 01. 2015 - 14:11
RE: Na dosah ruky II. - jedenáct maki friday 07. 01. 2015 - 19:50
RE: Na dosah ruky II. - jedenáct loki 08. 01. 2015 - 08:43
RE: Na dosah ruky II. - jedenáct sun 08. 01. 2015 - 21:43
RE(2x): Na dosah ruky II. - jedenáct loki 10. 01. 2015 - 00:03