kaoru: Chudák holka. Hodit ji takhle do budoucnosti (naštěstí zase ne o tolik, co mě napadlo posledně). Ty její pocity jsou hrozně reálně popsané. Takhle podobně se cítím, když dočtu nějakou skvělou knížku, nebo skončí nějaký momentálně oblíbený seriál/film. Jenže na rozdíl od ní se k tomu můžu vrátit. Ale i tak je to takový pocit, jak probudit se ze snu a připadám si mimo a je mě smutno. Úplně jí rozumím...
A ty ji ještě necháš čekat na konec jedenáct měsíců. Ale už se strašně těším jak to dopadne.