ali nasweter: Ty vole... ty vole! Co to bylo!
Ze začátku jsem byla rozněžnělá z toho rozhovoru s Friggou, pak jsem byla vytlemená z Tonyho reakce na seznámení se s rodičkou svého... čeho, milence? A nakonec jsem málem začala hryzat stůl v očekávání při tom nejdelším odstavci.

Kdykoli jsem se podívala kousek vedle a spatřila svůj odraz v monitoru druhého počítače, měla jsem chuť si rezervovat lístky v pekle. Ale nakonec jsi to ukončení nadějné postelové scény vyžehlila absolutním stejně slibným koncem. Ňah.

Ten první obrázek jsem našla už dávno... a pořád je mým nejoblíbenějším vůbec! K tomu se dá napsat tolik věciček... úchylných, roztomilých - meze se nekladou.

Překrásná kapitola. Mít klobouk, tak smeknu. Slamák bude muset stačit.

Tebe musí obměňování mého jména skutečně bavit.