Na dosah ruky - 12.

11. srpen 2013 | 11.30 |

Chudák Stark! Ne, chudák Loki. Chudák já. A taky zjistíme, čemu všemu se dá říkat pomoc shůry. ;-)

Loki spal tři dny a za tu dobu si stačil Stark projít hlubokou nechutí k sobě, k Lokimu, několika závany zavilé nenávisti, krátkými chvílemi pokojné smířlivosti (většinou pozdě v noci po značném množství alkoholu) a mnoha různými druhy odhodlání ohledně plánů na následujících několik měsíců, které vytrvale troskotaly na tom, že netušil, v jakém stavu se Loki probudí. Neudělal za tu dobu vůbec nic užitečného, nezvedal telefony a několikrát se pohádal s Jarvisem, který byl naštěstí naprogramován k nadlidské trpělivosti a nepřiléval tak oleje do ohně.

Jeden celý den strávil se všemi videozáznamy, které se mu ze Shieldu podařilo dostat. Zejména ho zaujal kusý relikt ze základny, kde se testoval teserakt a kde se Loki poprvé objevil. Stark se stále vracel k záběru Lokiho tváře. Ten uštvaný pohled, tmavé stíny kolem očí, stěží skrývaná slabost... ať už byla spolupráce mezi ním a Chitauri založená na jakémkoli základu, nebyla to žádná radostná pohoda.

"Pane, u Lokiho byla zaznamenána pohybová aktivita."

Na Starka padla unavená otupělost a nechuť se zabývat čímkoli jiným než koukáním na televizi. Dávali nějaký příšerný seriál, který si maně vybavoval ze svého mládí, a nostalgii se rozhodl považovat za legitimní důvod u něj strávit celé odpoledne. Přesto se zvedl a dovlekl do ložnice. Opřel se o dveře a zachmuřeně zíral na Lokiho. ´Pohybová aktivita´ byla trochu silná slova, ale nějak dokázal nevypadat jako mrtvý.

Stark zavrtěl hlavou. Ne nad Lokim, ale nad vlastními myšlenkami. Uvědomoval si, že nedokáže Lokiho skutečně nesnášet, protože ho... chápal? Ne, to nebylo to pravé slovo. Loki byl výjimečný, jedinečný. A stejně jako byl Stark ochoten uznávat svou výlučnost a z ní plynoucí vlastní měřítka chování a postojů, Loki byl dostatečně specifický, aby dokázal přijmout i tu jeho. Jenže ta Lokiho bohužel zahrnovala poměrně dost obětí...

´A jsme opět u niterné potřeby člověka zkoušet přivést na svou stranu kohokoli, i boha´, pomyslel si Stark. ´Nepřijal jsem ho pod svou střechu proto, že by bych si myslel, že jsem pro takový úkol nejlepší. Ale proto, že bych nesnesl představu, že by ho získal někdo, kdo je od Lokiho výjimečnosti ještě vzdálenější...´ Zařadil to na seznam pravd o svých motivacích, a odsunul někam pryč. Už ho unavovalo nad tím přemýšlet, bylo to k ničemu.

Loki otevřel oči a zhluboka se nadechl, jako někdo, kdo si snaží vybavit, jak se to dělá. Vzepřel se na rukou a posadil se, ještě viditelně omámený spánkem. Až teď si všiml Starka a s pohledem upřeným do jeho tváře znehybněl. Prohlížel si ho soustředěně, než řekl tichým, chraplavým hlasem: "Nevyužil jsi příležitosti."

"Věř, že jsem k tomu měl blízko."

Loki lehce přikývl, jako by se to rozumělo samo sebou.

"Dlužím ti díky.

I když nevím, jestli o ně stojíš."

"Že jsem tě nezabil?"

"Ne. Za to, že jsi akceptoval můj... předchozí stav."

"Za to mi nedlužíš díky, ale omluvu."

Loki se zarazil. "Nerozumím."

"Nevěřím, že to bylo z mé strany dobrovolné."

"Myslíš, že jsi byl očarovaný? Takhle magie nefunguje..."

"Jak to Thor nazval? Sugestibilní charisma?"

Loki se pousmál. "Skutečně zná i takhle dlouhá slova? Thor je hlupák."

"To už jsme se shodli dřív."

Stark si v duchu povzdechl. Tušil, že z Lokiho nedostane způsob, jakým ho ovlivnil, a navíc měl pocit, že mu opět do určité míry podléhá. To, jak Loki dokázal působit - jeho zdánlivá podřízenost a nepochybně stejně tak předstíraný respekt, za tím vším ale nezdolné sebevědomí, jeho úsměv a měkký svit modrých očí, jemné vrásky úsměvu - zbavovalo ostražitosti i napětí. Copak takhle málo stačilo? Řeč těla, tón hlasu...

"Zvláštní," řekl Loki zamyšleně, "očekával jsem, že když tě konečně budu moci nenávidět, bude ten pocit silnější."

Starkovo obočí odcestovalo někam vysoko nad jeho hlavu. "Máš starosti, že mě málo nenávidíš?"

"Zdá se, že tuhle starost sdílíme oba."

To byla bohužel pravda.

"Je samozřejmě pochopitelné, proč se to děje tobě," pokračoval Loki, "přitahuji tě."

Stark udržel kamennou tvář spíše díky lehce ochromujícímu překvapení než vlastnímu sebeovládání.

"Méně pochopitelné je, proč se to děje mně..." Loki odhrnul přikrývky a sklouznul nohama na zem. Opatrně, ale bez zřejmých problémů, se pomalu postavil. "Možná ze stejných důvodů. Vzájemná přitažlivost takové věci dokáže. Sice člověk..." Kráce ho přejel pohledem. "Ale možná dostatečně výjimečný člověk."

"Sebevědomí ti nechybí," odsekl Stark.

Lokimu stačilo udělat tři kroky. Stark v domění, že chce vyjít z ložnice, se odlepil od futer a chtěl ustoupit ze dveří, jenže Loki se nevyhnul, naopak. Přistoupil až příliš blízko, položil mu dlaně na ramena, sklonil hlavu a přitiskl své rty na jeho. Tony překvapeně vydechl a ucítil Lokiho dobývající se jazyk. Navzdory tomu, že strávil tři dny v posteli, jeho kůže voněla stejně opojně jako před tím a chutnal úžasně... Stark si uvědomil, že polibek bez rozmýšlení oplácí a chtěl couvnout, aby nabral trochu sebevlády. Lokiho ruce mu však sklouzly na záda, bylo to pohlazení, ale i dychtivé gesto, držel pevně. Přitiskl jejich těla k sobě a vlastně až díky tomu si Tony uvědomil, že reagoval okamžitým vzrušením; ostatně stejně tak Loki. Tony nebyl právě zvyklý líbat se se zakloněnou hlavou, ale Lokiho prsty se zabořily do jeho vlasů, podepřel si ho tak v nejlepší pozici a jako bonus vyhmátl neomylně ta nejcitlivější místa. Tony cítil proti svému tělu jeho pohybující se svaly a bylo trochu děsivé vědět, že by si i značně zesláblý mohl udělat cokoli si zamane. Stark byl jednoznačně dominantní osobnost a Loki byl až příliš nápadně vyšší a silnější, než aby se za normálních okolností v takové situaci cítil pohodlně, ale dlouhé vlasy, které sklouzly podél jejich tváří, hladká kůže a štíhlost, mu dodávaly jakési upokojující jemnosti. A Lokiho ruce, způsob, jakým se dotýkal...

"Tohle nemůžeme," vydechl Stark do polibku.

"Slíbils mi to," pousmál se Loki.

"Že si o tom promluvíme!"

"Mluvíme," zašeptal Loki a prohloubil polibek, jako by se ho nemohl nabažit.

"Ale až budeš v pořádku."

"Jsem." Lehké pohlazení, košile, která sklouzla po těle. Lokiho nejtěsnější blízkost.

"To je... otázka."

Ovládnout se byl skoro nadlidský úkol. Stark zapnul všechno své sebeovládání, i to záložní, aby dokázal sklonit hlavu; jen na okamžik přitiskl tvář k Lokiho hrudi. Cítil jeho srdce, silné, pravidelné údery, pomalejší, než lidské, ale na své obvyklé poměry znatelně rychlejší. Kůže už dávno nebyla ledová... Odsunul se na délku paží, ale pořád ještě se držel a stačilo málo, aby... Lokiho dlaně s posledním pohlazením opustily jeho tělo a ta ztráta byla bolestná.

"Z nějakých záhadných důvodů jsem přesvědčen, že se mě takhle jenom snažíš ovládnout." Sám si nebyl jist, jestli to myslí nebo nemyslí vážně. Jestli to chce myslet vážně. Jestli by vůbec vadilo, kdyby tomu tak skutečně bylo.

Loki se zatvářil lehce překvapeně. "To bych mohl i jednoduššími způsoby. Co ti brání, abys mohl přijmout potěšení?"

Stark se uchechtl. Měl pocit, že mu z kůže musí stoupat pára. "Loki, ještě před půl hodinou jsem byl přesvědčen, že tě nenávidím až za hrob a že jediný způsob, jak spolu budeme moci vycházet, bude tlustá zeď mezi námi."

"A teď?"

"Nejsem si jist, jestli je rozumné přesunout náš vztah do takovéhle roviny. Proč nenávidíš ty mě? Měl bys."

Loki pokrčil rameny. "Akceptoval jsem nevyhnutelné. Nevidím důvod, proč si nezpříjemnit společně strávený čas, pokud je zalíbení vzájemné." Odpustil si, aby významným pohledem sklouzl na jejich viditelné problémy, jenom po kratičké pauze konstatoval: "A to je."

"Možná potřebuju víc času, abych nevyhnutelné dokázal akceptovat já." Stark skoro nevěřil, že to říká. Sám sobě zněl jak nějaká upejpavá panna, probůh! Jenže tohle byl Loki... nepřítel... úchvatná bytost s planoucí kůži, dychtivýma rukama a fantastickými polibky...

 "Myslím, že potřebuji hodně studenou sprchu," ucedil nenaloženě. "Jestli mě omluvíš..." Když o dvě minuty později vydýchával rychlou úlevu pod proudem vody, jenom nevěřícně zavrtěl hlavou nad sebou samým. Loki si ho dokázal udobřit během pár minut a ani mu to nedalo moc práce. I když, udobřit... ale ano. Stark si dobře uvědomoval, jak byl totálně rozhozený ještě chvíli před tím, než se Loki probudil. A teď? Dokonale srovnaný do latě. Rozhozený zcela novým a neskonale příjemnějším způsobem.

Lokiho našel, nikoli překvapivě, v kuchyni nad horou jídla. "Miláčku, když se budeš tak cpát, budeš jako bečka."

Lokimu na okamžik zesklovatěl pohled, ale pak si to zřejmě přebral a vesele se ušklíbl. "Potřebuji hodně energie, abych tě zvládl."

"Vidím, že ses rozhodl ty tři dny dohnat naráz..." Stark se natáhl pro banán, pak ho napadlo, že by neměl provokovat ničím tak dvojsmyslným a přehmátl pro jablko, v dalším duševním veletoči usoudil, že by se rozhodně neměl nechat jakkoli omezovat a že Loki je příliš přímý než aby se vyžíval v pubertálních narážkách, a skončil zase u banánu. Loki se jeho váhání pousmál, ale neřekl nic. Vypadal klidný a dobře naložený. Stark se raději uklidnil zády k němu u kávovaru. Dvojitá dávka kofeinu byla přesně to, co po prošlých třech dnech potřeboval. Loki by s ním rozhodně neměl tak mávat. Nebo alespoň ne tak snadno.

"Jsi neklidný."

Stark se zamračil. "Nechci, abys ovlivňoval mé myšlení."

"Kdybych to dělal, jsme ještě v ložnici."

"Možná tě podezřívám proto, že moje emoční odezva není adekvátní situaci."

"Toužíš mě nenávidět?"

"Měl bych."

"Jsi tak dychtivý po nenávisti. Napřed chceš, abych nenáviděl já tebe, teď ty mě..."

"Bylo by to pochopitelnější."

Lokiho oči se zpytavě zatřpytily. Odložil hrnek, jako by se chtěl soustředit jenom na Starka. "Nejsem tak mocný," pronesl zvolna. "Přesněji řečeno, jsem nesmírně mocný... víc, než si myslíš. Ale zároveň jinak než si myslíš. Jsou způsoby, jakým bych mohl ovlivnit tvé myšlení, ale byl jsem na Zemi poslán s prázdnýma rukama. Jsem bůh - to je moc, kterou ze mě cítíš. Ale nebylo by tomu tak, pokud bys tomu nebyl příznivě nakloněný."

"Proč tak nejsem ovlivněn i Thorem?"

"Pochyboval jsi snad někdy o tom, že je tím, za koho se prohlašuje? I on má svou moc. Jenom omezenou, protože ji nestudoval."

"Neexistuje způsob, jakým bych si mohl ověřit..." Stark neurčitě zamával rukama a nespokojeně se zamračil na šplíchanec kávy, který díky tomu vycákl z hrnku. "Že to skutečně neděláš ty."

"To skutečně ne," potvrdil Loki s úsměvem, "důkaz lásky neumí podat ani v Asgardu."

Tahle debata šla úplně špatným směrem. "Přeháníš. Nemám o tobě... žádné romantické představy."

"Pak je to možná agapé," pokrčil Loki rameny posměšně.

"Nejsem si jist, jestli jsi na tohle ten správný druh boha."

"Naštěstí jsem dost hmotný, abychom nemuseli vyloučit ani erós... Starku, pokud se v sobě snažíš zadusit zájem o tuhle situaci, možná by ti pomohlo přestat si namlouvat, jak úžasně morální bytost jsi. Máš v sobě silné ochranitelské instinkty, jsi odpovědný, ano, neváháš nasadit život pro cizího člověka - ale nejsi Rogers. To on je tu ten čistý a bezelstný a naivní... a hloupý se svými představami o jednoznačných hranicích mezi dobrem a zlem, se vší svojí jistotou o tom, co je správné. Pro tebe jsou lidé do značné míry abstrakce, úkoly, které je nutno splnit, stádo, kolem kterého běháš jako ovčácký pes. Jen nesmírně málo jednotlivců proniklo tak blízko, abys je začal vnímat jako skutečné a reálné, z masa a kostí, přiznal jim inteligenci... a nikomu z nich jsem neublížil. Proč bys mě měl nenávidět? Dělal jsem jenom to, co bohové dělávají. Bojují ve jménu celých světů a nechtějí nic menšího..." Loki se odmlčel.

"Skončil jsi?"

Odpovědí byl jen úsměv.

"Tak fajn."

Stark poslední tři dny prakticky propil a měl dojem, že panáků už bylo dost. Jenže teď by naléhavě potřeboval další. Panáka - nebo problém, který by mohl začít řešit. Byl si naprosto jist, že zdánlivá bezelstná přátelská upřímnost, kterou Loki tak srší, není nic než hra a skutečné upřímnosti v sobě nemá ani za nehet. Loki se určitě snaží získat navrch - a co hůř, daří se mu to. Zaplést Starka, který byl v podobných věcech až podivuhodně neohrabaný, do přediva emocí a dojmů, přimět ho, aby je bral vážně a hlavně mu to všechno předložit jako to nejlepší pro jeho vlastní dobro, něco, nad čím by se měl zamyslet a pak to přijmout, to byla účinná taktika, jak ho vyvést z rovnováhy a odvádět pozornost od věcí, které chtěl řešit původně.

Vhodná maličkost k řešení se naštěstí objevila sama od sebe. Náhle se zšeřilo a když Stark zvedl hlavu, přímo za okny obývacího pokoje spatřil helikoptéru. Žádný lehký vzdušný taxík, jakých létali po NY desítky, ale masivní létající zbrojnici. Reagoval skoro okamžitě, ale Loki byl přesto ještě o chlup rychlejší: přeskočil stůl, vrhnul se na Starka a setrvačností svého letu ho dostal za nejbližší podpěrný sloup, který částečně odděloval kuchyni od obýváku a je oba od okna.

Zarachotil samopal a z traventinové podlahy kolem nich začaly vylétat ostré kamenné štěpy. Loki Tonyho v mžiku sbalil do náručí, Stark cítil jeho ruce a tělo, které se k němu přimklo ve snaze co možná ho ochránit před troskami a odraženými kulkami - po rozdychtěnosti předchozích chvil už v tom nebylo nic, jen snaha minimalizovat škody. Nebránil se, dobře si uvědomoval, kdo z nich dvou je tady ten zranitelný. Mimoděk zaregistroval, že se netiskne k civilnímu tričku s obrázkem Brooklynského mostu, ale že Loki stačil aktivovat své asgardské oblečení. Sotva si stihl pomyslet, že je to je zajímavý reflex v okamžiku nebezpečí, když zaslechl Lokiho hlas - ale nerozuměl slovům. Zato už bylo jasné, že z takovéhle blízkosti jsou střely dostatečně průrazné na to, aby za pár okamžiků sloup rozstřílely na kousky.

- Pokračování -

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Na dosah ruky - 12. venira 11. 08. 2013 - 23:57
RE: Na dosah ruky - 12. starvation 12. 08. 2013 - 13:43
RE: Na dosah ruky - 12. loki 12. 08. 2013 - 13:54
RE: Na dosah ruky - 12. valhala 12. 08. 2013 - 18:54
RE: Na dosah ruky - 12. lochneska 12. 08. 2013 - 21:13
RE: Na dosah ruky - 12. akkarra 13. 08. 2013 - 15:03
RE: Na dosah ruky - 12. loki 13. 08. 2013 - 15:50
RE: Na dosah ruky - 12. ali nasweter 14. 08. 2013 - 22:41
RE(2x): Na dosah ruky - 12. loki 14. 08. 2013 - 23:53
RE: Na dosah ruky - 12. kvik®blbne.cz 07. 10. 2013 - 14:02
RE(2x): Na dosah ruky - 12. loki 07. 10. 2013 - 14:15
RE(3x): Na dosah ruky - 12. nerla 07. 10. 2013 - 15:01