Na dosah ruky - 8.

26. červenec 2013 | 19.31 |

Vyberte tu nejméně vhodnou chvíli pro nezvanou návštěvu - a pak ještě tu nejméně vhodnou osobu  - a...

Ráno bylo příjemné. Ta první chvíle, kdy se Stark probudil jen napůl a ještě neotevřel oči a jenom cítil dívčí vůni a tlak jejího těla po svém boku, ruku, která ho objímala, všechno to laskavé teplo, které potřeboval jako vzduch. Tohle bylo probuzení, pro které stálo za to žít.

Pak ale něco strašlivě zařvalo, Stark byl vytažen hroznou silou do vzduchu a vzápětí tvrdě dopadl na podlahu. Jenom hekl, pootevřel oči, a rychle je zase zavřel. "Bože, mě je zle," zasténal. Všechno, co včera vypil, se mu právě vrazilo do mozku a provedlo genocidu mozkových buněk. Zbylé dvě bloudily v temnotě a hledaly jedna druhou.

"Ty mrzký červe!" burácel nad ním povědomý hlas a v prázdné hlavě duněl bolestivou ozvěnou. "Jak jsi mohl? Varoval jsem tě!"

"Thore?" pootevřel Stark jedno oko. Plavovlasý asgarďan se nad ním tyčil rozzuřený k nepříčetnosti, pomalu neschopen slova. Už už ho viděl, jak se k němu sklání, se zjevným odhodláním popadnout ho za krk a vytřást duši z těla, když mu výhled zakryly zlaté vlasy.

"Neubližuj mu!" zvolala dívka a objala ho ve snaze zakrýt ho vlastním tělem. "Neprovedl nic zlého." Stark provedl rychlou kalkulaci. On měl na sobě kalhoty. Dívka své večerní šaty, které, pravda, mohl někdo zaměnit za minimalistické spodní prádlo. Nebylo to tak zlé, ale ani dobré. Začínal pomalu přicházet na kloub myšlence, že do toho Thorovi ale sakra nic není, pokud sebou nepřivedl i Pepper, a pak by tedy -

Thor dívku popadl, oderval od Tonyho a odhodil přes celou místnost. Starka polila ledová hrůza, když viděl, jak tvrdě dopadla na stěnu a svezla se na zem, za postel, kam na ni neviděl. "Nech toho!" zakřičel a honem se snažil vyhrabat za nohy. "Za nic nemůže! Sakra, vždyť jí..."

Dívka se vynořila se zuřivým výrazem ve tváři a svaly napjatými, hotové vtělení bohyně pomsty. Postel překonala jediným skokem a neuvěřitelnou rychlostí se vrhla vpřed. Vrazila Thorovi pěstí do zubů takovou, že prolétl dveřmi. Zapraštěla zeď a ozvalo se vzteklé zasupění. Stark jenom dopadl zpátky na zadek a s tichým zasténáním si sevřel hlavu.

"Jarvisi," zachraptěl, "čas spustit bariéry."

Odpověď, byla-li vůbec jaká, zanikla v rachotu rozbíjeného stolu. Thor zřejmě zapomněl na veškeré dobré vychování, protože se přes plavovlásku snažil na Starka dostat naprosto bezohledně. Ze zlostného supění se dalo rozeznat jenom "já tě zabiju" a další variace na podobné téma. ´Dívka´ se ovšem držela dobře. Přetáhla kusem nějakého dřeva, ve kterém Stark rozpoznal zbytky dveří, Thora přes hlavu, a zatímco si snažil smést třísky z obličeje, aby viděl kam tluče, znovu ho vykopla z ložnice. Tentokrát přes zeď.

"Nechte toho," zamumlal Stark. Pošoupl se k posteli, aby se měl o co opřít, a s úžasným soustředěním začal vstávat.

Obě své mozkové buňky využíval naplno ve snaze ovládnout zuboželé tělo. Boj se, jak bylo dobře slyšet, přesunul na chodbu a podle charakteristického skleněného cinkání se daly očekávat škody i v obýváku. Pak to zadunělo hlubokým kovovým tónem, z čehož Stark odvodil, že jeho proti-božské bariéry právě zažívají praktickou zkoušku odolnosti.

"Hej!" zakřičel a v hlavě mu explodovala bolest. Nějaké tělo proletělo chodbou, jak díky dírám ve zdi mohl dobře zpozorovat. Přitáhl k sobě druhou nohu. To zvládne.

"Pojďte sem!"

Tentokrát zapraštěla zeď mezi ložnicí a pracovnou. První nápor vydržela. Druhý ne.

"A dost!" vykřikl Stark. Tentokrát byl připraven a včas před zvukem vlastního hlasu přivřel oči. I tak se bolestně zašklebil. Už skoro stál a ten heroický výkon ho povzbudil. "Thore, v klidu si to - " Jak se otáčel, už bez opory postele, tělo ho zradilo. Ale dívka tu byla znovu. Podepřela ho silou naproto nemístně působící v tom štíhlém dívčím těle, a strnula, nenávistný pohled upřený na Thora, připravená na něj kdykoli znovu vystartovat.

"To bude dobrý," řekl chlácholivě Stark visící jí v náručí a opatrně ji objal, i když si nebyl jistý, jestli nejvíc ze všech nepotřebuje uchlácholit on sám. "Jen klid, Loki, jen klid. On už bude v klidu. Že jo, Thore. Všichni budeme v klidu."

"Nech ho být," vyjela dívka nenávistně na Thora. "Je můj!"

"Jasně, zlatíčko. Stejně jsme spolu nic neměli. Ech... nic jsme spolu neměli, že ne. Řekni, že ne!"

"Nic jsme spolu neměli," opakovala poslušně dívka.

"Ughh... Teď mě pěkně posaď tady na tu postel... bohové, nemáte v rukávu něco proti kocovině? Nějaký zázrak by se mi teď vážně hodil."

Thor zachrčel a ukázal na něj kladivem. Ačkoli si byl Stark jistý, že ten blesk je poslední věc v životě, kterou vidí, a neměřitelně krátká hrůza mu stačila proběhnout od špiček uší po paty, ke svému úžasu zjistil, že nejen že zůstal naživu, ale dokonce je na tom mnohem lépe. Vydechl. Na nějaký kratičký pomíjivý okamžik ho kontrast těch vjemů tak ohromil, že usoudil, že už nikdy nebude pít. Naštěstí to rychle přešlo. Dodatečně ocenil, že ubylo děr ve zdi - když teď viděl každou jenom jednou. "Dobrý, Thore. Nech si to patentovat a Stark Industry si koupíš nejpozději zítra před svačinou." Thor nevypadal, že by ho ta představa moc nadchla.

"A teď ty, má zachránkyně." Otočil se k dívce a jemně se vymanil z jejího sevření. "Loki, přeměň se zpátky. Všichni budeme radši, když budeš ve svojí podobě."

"Takhle jsi mě měl raději," hlesla dívka a celá jako by se zmenšila, když sklopila hlavu a ve tváři se jí mihnul žal. Stark zaslechl, jak se Thor pohnul, a aniž spustil oči z plavovlásky, ukázal mu, ať se nehýbe.

"Na podobě nezáleží. Už jsem si zvykl na tu... však víš, jako obvykle. Přeměň se, prosím." Dívka si povzdechla. Vzápětí držel v náručí někoho podstatně vyššího. "Výborně, Loki," pokračoval Stark něčím, co považoval za povzbudivý hlas a nenápadně se pokusil odtáhnout. "Prosím tě, uvař mi kafe. Hodně silný. Počkám tu na tebe. Thor už mi nebude chtít ublížit. Viď, Thore, že už mi nebudeš chtít ublížit."

Thor vypadal, že v následující vteřině exploduje. "Nebudu," procedil skrz zuby.

"Tak dobře," uvolil se Loki, ale když procházel kolem Thora, neopomněl vrhnout pár vražedných pohledů.

"Starku, varoval jsem tě, varoval, že tohle nemáš dopustit!" zavrčel Thor tak hlasitě, jak si jen troufl, sotva Loki zmizel za rohem.

"Hele, ty vtipálku, jsi úplně mimo. Co z toho, co ses mi uráčil říct, mě mělo připravit na to, že... ne. Dost. Nic se nestalo, čestný. A jestli si myslíš, že jsem chtěl po Lokim, aby... Sakra, vždyť jsem mu zakázal přeměňovat se v ženský!" Na okamžik se zarazil. "Ne. Zakázal jsem mu přeměňovat se v Pepper. Moje chyba." Rozhlédl se a z trosek vytáhl tričko. Vytřepal z něj střepy a natáhl si ho na sebe. Bylo to o trochu lepší.

"Včera jsme byli v klubu a příšerně jsem se opil. Děkuji předem za pochopení. Mám pocit, že se Loki přeměnil už tam a odvezl mě domů... jo, to by mohlo být. Jestli to na mě zkoušel v téhle podobě, po tom, co všechno jsem do sebe nalil..." Vztekle pohlédl na Thora. "Nedovedu uvěřit, že tu diskutuju s mimozemšťanem o tom, jestli jsem mu svedl bráchu."

"Loki se vůbec nechová jako Loki," řekl Thor.

"A! Teď jsi udeřil hřebíček na hlavičku. To je věc, na kterou bychom se měli soustředit, místo abys rozmazával ten... trapný incident. Za posledních pár dní se to hodně horšilo, ale dnešek nasadil korunu. Vždyť on začne za chvíli panáčkovat!"

"Měl jsi mě zavolat!"

"To mám hulákat z okna?!"

"Fury slíbil, že ti dá vědět, jak - "

"Proti Furymu mám v kredenci sprej, hledej ten s tím klíštětem na obalu. No tak, copak tys to věděl, že s ním to kouzlo tak zamává? Dost bych totiž řekl, že jsi nevěděl mnohem víc věcí!"

"Musel jsi mu něco provést!"

"Hele, Thore, dost obviňování. Ze začátku to docela šlo a... jo, poslední dva tři dny už málem aportoval, když si to tak přeberu. A ani jednou se mě nepokusil doběhnout. Taky mám dojem, že dost času tráví zíráním do zdi. Tohle je šílený, vyřiď taťkovi, ať s tím něco udělá. Jestli nechce zpátky dostat slintajícího blbečka."

Thor rozčileně bouchl pěstí do zdi. Ta už byla na rozsypání tak doslova, že povolila. Stark si demonstrativně odkašlal v oblaku bílého prachu a Thor měl v sobě tolik slušnosti, aby se zatvářil provinile. Loki se objevil mezi nimi jako blesk, postavil se před Starka v obranném postoji. "To je v pořádku, Loki, jenom spolu mluvíme." Mírně se uvolnil, ale oči z Thora nespustil.

"Jdeme někam, kde si bude na co sednout. Dá si někdo..." žaludek se mu zahoupal. "Ehm, acidofilní mlíko?"



- Pokračování -





 


 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Na dosah ruky - 8. akkarra 29. 07. 2013 - 07:52
RE: Na dosah ruky - 8. loki 29. 07. 2013 - 12:05
RE: Na dosah ruky - 8. shirley 29. 07. 2013 - 16:26
RE(2x): Na dosah ruky - 8. loki 29. 07. 2013 - 18:40
RE: Na dosah ruky - 8. marky* 02. 08. 2013 - 08:04
RE(2x): Na dosah ruky - 8. loki 02. 08. 2013 - 18:03
RE: Na dosah ruky - 8. mandelinka alias nekritický obdivovatel 02. 08. 2013 - 20:16
RE(2x): Na dosah ruky - 8. loki 02. 08. 2013 - 21:22
RE: Na dosah ruky - 8. kvik®blbne.cz 07. 10. 2013 - 13:11
RE: Na dosah ruky - 8. arwenvečernice 25. 02. 2015 - 00:15
RE(2x): Na dosah ruky - 8. loki 25. 02. 2015 - 00:20
RE: Na dosah ruky - 8. lokinda 16. 11. 2015 - 10:18