Na dosah ruky II. - dvacet dva (epilog)

Jen pár slov na závěr. :-)

Mé milé čtenářky (a čtenáři), je to pro mě velice silná chvíle - dopsat povídku! Vypustit do světa poslední kapitolu, mít hotovo: se všemi nedokonalostmi, takovou, jakou je, s oblíbenými kousky a pak takovými, které daly až moc práce a stejně to nebylo ono; prostě tak, jak už se píše. Nikdy by to nebylo stejné nebýt vašich komentářů i skutečných setkání; považuji si obojího velice a všem, kteří neváhali napsat pár slov (a zaplatit mi kafe ;-)), velice děkuji. Můžete se směle považovat za spoluautory, protože jinak by elán k dokončení nikdy nebyl takový :-)

S poslední kapitolou vás též čeká malé překvapení: pokračování povídky je

ZDE

- doufám, že se vám na mém novém působišti bude líbit :-) (Spatřila jsem totiž tento svůj blog bez adblocku... no a taky se tam krásně pracuje :-)) (Komentujte tam prosím s o to větší pilností, je to tam hrozně smutně prázdné :-)) Co ještě dodat... pěkné počtení, epilog přeci nesmí chybět. ;-)

TOHLE v epilogu nebude. Ale kdo ví? Třeba je to chvíli po něm :-))