sitara: Áááá, další dávka! To bylo báječný, jak jsi popsala jejich pocity, ty šoky, tolik jsem se do toho vžila, úplně mi naskočila husí kůže! Prosím, prosíííím, musíš je nechat vymyslet něco, co zachrání úúúúúplně všechny! Lidi, Sygin, Lokiho, planetu, další planety... musííííš Doufám, že ten plán s "pouhým adamantiem" zabere a nakopou jim ty jejich tělesný mimozemský schránky! Nedokážu si totiž představit, jak by dokázali žít s tím, že obětují Sygin nebo ty lidi - to mi vlastně celou dobu, co jsem četla, běželo hlavou... jak by lidstvo žilo s myšlenkou, že sedmdesát milionů mladých si odvedli ňácí emzáci - a to by ani nevěděli, co přesně je čeká (mimochodem, to jsem minule zapomněla zmínit, ale nápad s roky se z těla prokousávajícím vetřelcem je fakt nechutný, ale dobrý, víš jak, takový nechutně správně děsivý Tvá fantazie je děsivá ) Obvykle Furyho v povídkách moc nemusím, ale u tebe se mi líbí čím dál víc Jak to tam vzal krásně do ruky a všechno si zrežíroval podle sebe, s volnou rukou pro Avengers (a propos - kde že se fláká Steve?!), ale trochu se děsím toho, co ho možná někdy později napadne... No, vůbec si nedokážu ani tipnout, jaké by mohly být věci příští, ale ať už to vymyslíš, jakkoliv, vím, že to bude nářez Díky za skvělou kapitolu, snad ani nemusím psát, jak moc se těším na pokračování